Seminář o improvizaci v době postní a velikonoční

Zmíněný seminář se uskutečnil 28. ledna 2012 v Cyrilometodějském gymnáziu v Prostějově. Letáček zvoucí na tuto akci byl propagován tak šikovně, že se kursu zůčastnili nejen místní „skalní členové“ veskrze z Moravy – ale rovněž se zde objevili zástupci Peček u Kolína, Dobřichovic, Prahy a myslím, že i dalších měst a vesnic prodlévajících v proveniencích českých.

Po vstupu do CM Gymnázia se většina frekventantů potýkala s téměř nadlidským úkolem vymámit z místního automatu alespoň kapku kafe či jiného nápoje vznikajícího smícháním podivného prášku a vody. Udeřilo 8.45 a ve třídě nás bylo pramálo (mnozí přišli samozřejmě „po zvonění“). Tak už to, ostatně bývá. Vzpomínky na školu se mi velmi rychle vrátily, když pan lektor Ondřej Mucha vstoupil do třídy.

Jak jsme se mohli přesvědčit, improvizace v době postní se dá vyjádřit mnoha prostředky a i zde cvičení není na škodu. Velmi jednoduše shrnuto – za použití různých alterovaných akordů se dají vytvořit disonance, které dokáží vyjádřit „bolet, utrpení a zkroušenost“ této doby. Bedlivě jsme psali poznámky a dokonce jsme byli i vyvoláváni k tabuli, ať sami tvoříme posuvky do již vzniklé melodie, nebo ať utváříme melodii svou vlastní! Skutečně nezvyklý pocit - po tolika letech zase jít k tabuli a před celou třídou se snažit měco čmárat!

Úryvky ze zápisků:

Jak dlouho mám držet závěrečný akord?
a) dle libovůle varhaníka
b) dle slov prof. Jiřího Strejce – Třeba 14 dnů

Proč mám alterovaný tón ve čtvyřhlasu raději cvičit?
Protože bych se sám nestačil divit, kam jsem se pozvolnou modulací dostal!

Po krátké pauze nastala kapitola Improvizace v době velikonoční. Tvorba dvojhlasu, akordická sazba a další pojmy létaly třídou a bylo jen na nás, abychom je stačili ve správný okamžik vše zachytit a zanést do svých poznámek. Pravda, než jsme se chytili na začátek do tempa, ve kterém se vykládalo, uplynulo pár minut. Ale naštěstí jsme byli vybaveni i notovým materiálem, který by mohl pomoci obohatit liturgii v těchto obdobích.

Posledním blokem z celého programu asi po dvou hodinách (možná to bylo méně či více? V přítomnosti hudby je čas velmi abstraktní záležitost!) byla praktická ukázka v kostele sv. Jana Nepomuckého. Do tohoto kostela jsme šli přes bývalý Domov důchodců, či špitál. Každopádně ten objekt naháněl hrůzu, ať to mělo být cokoliv. Dostali jsme se k varhanám firmy Rieger Kloss, op. 2933, jejichž dispozici navrhoval Albert Schweitzer. Po přečtení rejstříků musím uznat, že mnoho takovýchto názvů jsem jen tak někde neviděl. Inu, posuďte sami!

Dispozice nástroje v klášterním kostele sv. Jana Nepomuckého "u milosrdných"

Rieger, opus 2933, rok 1940, elektropneumatická traktura
 

I. manuál (C-g´´´)

II. manuál (C-g´´´)

Pedál (C-f´)

Principál 8'
Kamzíkový roh 8'
Oktáva 4'
Měděná flétna 4'
Mixtura 4-6x
Trompeta 8'

Flétnový principál 8'
Quintadena 8'
Unda maris 1-2x 8'
Principál 4'
Noční roh 4'
Blok-flétna 2'
Superquinta 1 1/3'
Sesquialtera 2x
Cymbál 3x
Zakřivený roh 8'
Šalmaj 4'

Subbas 16´
Jemný bas 16´
Principál-flétna 8´
Pedálová mixtura 6x
Líbezný pozoun 16´
Šalmaj 4´

Spojky: II/I 16´, 8´, 4´, II 16´, 4´, I 4´, II/P 8´, I/P 8´, kolektivy: 1, 2, P, M, F, T, V, VJ, TR
Žaluzie II. manuál, Crescendo-Decrescendo


Po převedení varhan od piana přes různé barevné kombinace až po tutti jsme uznali, že to je skutečně pozoruhodný nástroj. Výkyvy tepla se ale na nástroji přeci jen podepsaly, neb některé hlasy byly rozladěné. Ale to se stává i v „lepších rodinách a kostelech“! Zde byl kurs taktéž zakončen. Mnozí si na varhany zahráli a pod dohledem Ondřeje Muchy si mohli vyzkoušet probranou látku, nebo konzultovat své dotazy s improvizací a všeobeným varhanním tvořením. Posléze jsme se vypotáceli z kůru přes opuštěný dům hrůzy opět na ledový vzduch.

Tím tedy skončil seminář o improvizaci v době postní a velikonoční a zde končí článek oficiální. Pokud by ale ctěný čtenář chtěl vidět více z pohledu pisatele a člena Varhaníků on-line, příběh druhý - jak jsme se tam dostali a jak jsme to prožívali my, necht směle pokračuje!

-VJ-