Příběh čelákovických varhan 

Historie

Varhany v děkanském kostele Nanebevzetí Panny Marie v Čelákovicích pocházejí z dílny Antona Mölzera. Firma působila v Kutné Hoře, po r. 1945 již s počeštělým jménem Melzer.

V r. 1895 disponoval kostel v Čelákovicích pouze harmoniem. Proto bylo rozhodnuto o pořízení varhan nových, které byly zakoupené za 326 zlatých sebraných od farníků. Na posvícení r. 1900 pak proběhlo jejich slavnostní vysvěcení. V anonymním zápisu o historii čelákovické farnosti (signatura L.L.) se uvádí: „Původně byly vystaveny na jubilejní výstavě v Praze. Dodány byly však s polovičním počtem píšťal.“ K tomu došlo bezpochyby kvůli nadměrným rozměrům varhan, pro které je na čelákovickém kůru nebylo možno instalovat kompletně.

Komité pro postavení varhan

Tato skutečnost měla jistě vliv i na zvukovou kvalitu nástroje. Proto Spolek okrašlovací a zahrádkářů v Čelákovicích již ve 40. letech považoval varhany za nevyhovující a usiloval o nápravu nedostatků. Volně ustavené sdružení Komité pro postavení varhan, složené především z hlavních představitelů tehdejší katolické farnosti, se ujalo řešení tohoto problému. Ustavující schůze se konala 25. 5. 1943 a období největší aktivity spadá do let 1943 - 1949. Oslovilo znovu jejich výrobce, firmu Melzer z Kutné Hory s žádostí o návrh řešení. V archivu čelákovického muzea je k disposici odborný návrh zmíněné firmy, nabízející 4 varianty rekonstrukce varhan se zřetelem k využití především pro hudbu chrámovou, ale i pro účely koncertní a sólovou hru. Vytvořen byl projekt i na varhany zcela nové, který nakonec dostal přednost. Na základě archivních materiálů lze dokumentovat obdivuhodné úsilí tohoto sdružení v oslovování potenciálních finančních dárců a organizování koncertní činnosti v kostele i mimo něj. Bohatost a kvalita hudebního života v polabském městečku válečných let je z dnešního hlediska překvapivá. Zváni byli sólisté Národního divadla, Sboru pražských učitelek, varhaníci dr. Ladislav Vachulka, Antonín Novák. Programy koncertů byly bohaté na duchovní díla českých i evropských autorů. Zaměstnán byl i profesionální varhaník a regenschori, vystudovaný konzervatorista Josef Matěj. Doba rozmachu však záhy skončila.

V roce 1947 mělo sdružení na kontě sice 100 tisíc korun (sebraných zejména ve válečných letech) a zbytek do celkové částky 350 tisíc Kč mělo přislíbeno jako půjčku od místní Všeobecné záložny. Události let 1947-48 události však zamíchaly kartami i ve zdejší farnosti, což lze vyčíst z dochovaných materiálů. Varhaník byl opět propuštěn, nový farář nebyl nakloněn ani sbírkám, ani novým varhanám. Ke svým penězům nemělo sdružení po měnové reformě přístup a tak v listopadu 1947 vyzývá k novým sbírkám, alespoň na základní údržbu. Přesto ještě v lednu 1948 věří zástupci sdružení v dopise Josefu Melzerovi, že nové varhany postaví.

V dalších letech se téma varhan ve farnosti opakovaně objevilo. Např. bylo jednáno o možnosti získání varhan z moravského kostela, který byl zatopen při stavbě přehrady. Vzhledem k tomu, že jako jediná možná forma převodu se ukázala výpůjčka, bylo od tohoto projektu upuštěno. Nebyly využity ani občasné nabídky finančních darů ze strany farníků. Před 20 lety byla provedena generální oprava varhan.

Současný stav varhan

To všechno jsme nevěděli, když jsme se na podzim roku 2006 odhodlali tuto problematiku znovu otevřít. Měli jsme ale k disposici výsledky spolupráce pana faráře Richarda Scheucha a Miroslava Igla s organologem Arcibiskupství pražského, ing. Markem Čihařem z let 2003 - 2004. Ten ve své zprávě o stavu varhan uvádí: Varhany jsou rozladěny a intonace jednotlivých rejstříků není vyrovnaná. Zásobní měch je skládaný a pod ním je ještě čerpací měch klínový. Hlučný ventilátor je umístěn v jiném prostředí, než v jakém se nacházejí varhany a do varhan vhání vzduch jiné teploty a vlhkosti. Ve varhanách byl zjištěn výskyt aktivního červotoče. Zvuk varhan je v kostele naprosto předimenzovaný. Původně byly zřejmě určeny pro větší prostor než jaký poskytuje současný kostel. Při hře varhany vykazují množství závad (zpožděné zapínání rejstříků, nehrající některé tóny, nedostatek vzduchu vlivem netěsnosti soustavy apod).

Alternativy řešení

Navrhuje 3 alternativy řešení: opravu stávajících varhan, výměnu za varhany z jiného kostela, stavbu nových varhan s mechanickou trakturou). Pro první a třetí variantu byly ve zmíněných letech zpracovány i příslušné nabídky. Oprava stávajícího nástroje by neměla příliš vliv na nízkou životnost traktury a zvukovou kvalitu varhan. Návštěva organologů mgr. Pavla Černého a bc. Štěpána Svobody v březnu letošního roku závěry Marka Čihaře potvrdila.

Javorná

Spolu se všemi třemi odborníky jsme již jako Výbor pro obnovu varhan ve složení Ludvík Adámek, Miroslav Iglo (zastupující nemocnou ing. Zoru Iglovou) a Michaela Petišková navštívili zdevastovaný kostel v Javorné na Karlovarsku. Zde se nachází dvoumanuálový nástroj z r. 1849 autora Georga Millera, který by na základě měření mohl vyhovovat čelákovickému kůru. Náš kostel by tak mohl dostat velmi kvalitní historický nástroj, který je v současném prostředí velmi nevyužit a ohrožen. Na možnost přesunu jsme se písemně dotazovali u P. Mgr. Vladimíra Kellnara z Arcibiskupství pražského, který má ve zmíněné záležitosti rozhodující slovo. Po více než měsíci jsme však od něj nedostali žádnou odpověď. Předběžný rozpočet transferu a opravy varhan z Javorné činí 1,6 mil. Kč.

Benefiční koncert

V mezidobí jsme se za pomoci mgr. Pavla Černého rozhodli uspořádat v našem kostele benefiční koncert. Vedlo nás k tomu hned několika důvodů: Rádi bychom současnou situaci okolo čelákovických varhan prezentovali v transparentní formě a získali tak podporu farníků a dalších potenciálních dárců pro obnovu varhan. Chceme též navázat na aktivity našich předchůdců a vytvořit podmínky pro kvalitní provozování chrámové hudby. Rozšířením tradice varhanních koncertů bychom též navázali na odkaz jednoho z nejslavnějších čelákovických rodáků Jana Zacha a dalších významných skladatelů duchovní hudby.

Spolek pro varhanní hudbu, o. s.

Z usnesení Výboru na obnovu varhan byl založen Spolek pro varhanní hudbu, který byl jako občanské sdružení zaregistrován dne 30. 5. 2007 na MV ČR pod jednacím číslem VS/1-1/67746/07-R. Spolek přebírá záštitu nad výše zmíněnými aktivitami.

-MP-

V textu byly použity materiály z archivu Městského muzea v Čelákovicích.