Dějiny křesťanského bohoslužebného zpěvu - III. a IV. fáze

8. stol. - polovina 19. stol.
Vznik, šíření, vrchol a úpadek GCH

Vznik GCH

  • není plně objasněn
  • legenda - sv. Řehoř (ten ovšem není autorem)
  • 476 zánik Západořímské říše, krize Evropy - mnoho kmenů, chybí státní útvar. Francký panovník Pipin Krátký potřeboval něco jednotícího - požádal papeže Štěpána II. (polovina 8. stol.) o "kulturní pomoc", která spočívala v zavedení římské liturgie
  • Méty (Metz, Fr., poblíž Strassbourgu) - biskup Chrodegang (Pipinův bratr) - mniši z Říma zakládají scholu cantorum
  • GCH pravděpodobně vzniká syntézou zpěvu starořímského a galikánského v oblasti mezi Seinou a Rýnem v polovině 8. stol.

Šíření chorálu

  • ústní tradicí - 150 let - mniší, zakládají kláštery
  • centra: Méty, St. Gallen, Einsiedeln, Laon, Chartres

Vrchol chorálu

  • 9. stol.
  • koncem 9. stol. náznaky budoucího úpadku - potřeba zápisu - vznikají neumy (tj. selhává ústní šíření - v barbarských oblastech - tito lidé byli kulturně jinde, nezvládali se to naučit) - akt nedozírné hodnoty pro Evropskou kulturu
  • 15 typů neumatické notace, nejvýznamější sangallenská a métská

Osobnosti:

  • Theodulf Orleánský
  • Hucbald ze st. Amaud - autor tropů a sekvencí
  • ipo - mnich, zpovědník cís. Jindřicha II, autor velikon. sekvence Victimae paschali laudes
  • Hermanus Contractus - klášt. Reichenau, aut. antifon Salve Regina, Alma redemptoris mater
  • Notker Balbulus (= kulhavý) - klášt. St. Gallen, nejvýznamější básník a hudebník, autor více než 40 sekvencí (sbírka Liber Hymnorum)

Ztráta chorálního rytmického cítění

  • objev. se neumy (9.-10. stol.) - zprostředkují rytmus, výraz a přibl. směr melodie
  • 5x rychlejší učení
  • tropy a sekvence = textové a melodické vsuvky do GCH, vznik. otextováním melismat (zpočátku jako didaktická pomůcka pro učení dlouhých melismat)

Ztráta melodického cítění

  • 11.-13. stol.
  • vznik chorální notace (12.-14. stol.): románská (kvadráta, dnes Vatikánská) - z métských neum (13. stol.) - a gotická (podkovová) - ze sangallenských

Ústup modálního cítění ve prospěch harmonického

  • 11.-17. stol.
  • důvod: vznik vícehlasé hudby (14.-16. stol.), práce s citlivým tónem
  • 1614 - Medicejská edice - vrchol úpadku
  • baroko - harmonizace chorálu, doprovod na varhany
  • 18.-19. stol. - vědecký zájem o chorál, ceciliánské hnutí
  • Novomedicejská (Řezenská) edice - pol. 19. stol. - smutné svědectví o tehdejší úrovni vědeckého bádání

pol. 19. stol. - dodnes

  • přelom 18./19. stol. - josefínské reformy, francouzská revoluce, rušení klášterů a biskupství v Německu, zákaz trubek a tympánů (likvidace muzikantů)
  • 1837 vzniká opatství v Solesmes (benediktini), opat Dom Gueranger - očištění liturgie, pátrání po archivech - vzniká nový vědní obor gregoriánská paleografie (zápisy GCH) - viz článek Gregoriánský chorál (návštěva v benediktinském opatství v Solesmes)
  • 1905 Vatikánská edice (první výsledek bádání, Dom Pothier, Dom Mocquen) - závazná
  • 2. pol. 20. stol. - gregoriánská sémiologie - zabývá se významem neum, srovnávací metoda
  • 1979 - Graduale triplex - 3 typy hudebního zápisu: kvadráta, nad ní laonské neumy (černé), pod ní st.gallenské neumy (červené) - neumy: představa o rytmu a výrazu, korekce melodie

-PM-

  1. Mešní řád (ordo missae)
  2. Zpěvy mešního propria (proprium missae)
  3. Zpěvy ordinária (ordinarium missae)
  4. Zpěv a hudba při svátostech
  5. Zpěv a hudba při jiných bohoslužbách
  6. Liturgický rok
  7. Velikonoční triduum
  8. Okruh velikonoční (mimo tridua)
  9. Okruh vánoční
  10. Liturgické mezidobí (tempus per annum) a slavnosti Páně
  11. Proprium de sanctis - svátky svatých
  12. Dějiny křesťanského bohoslužebného zpěvu - I. a II. fáze
  13. Dějiny křesťanského bohoslužebného zpěvu - III. a IV. fáze
  14. Vývoj hudebního zápisu gregoriánského chorálu
  15. Systém gregoriánských modů
  16. Druhy gregoriánského chorálu, psalmodie
  17. Sekundární vrstva gregoriánského chorálu - tropy a sekvence
  18. Chrámová hudba vícehlasá - rané formy
  19. Chrámová hudba vícehlasá - ars antiqua, ars nova, ars subtilior, anglický vícehlas
  20. Liturgická hudba 15. až 16. stol.