Dějiny křesťanského bohoslužebného zpěvu - I. a II. fáze

Hudba, tanec - původně obřadní funkce, u všech kultur chybí vývoj (dáno od Boha) - vyjma Evropy
Impulzy k vývoji hudby (10.-12. stol.): notový zápis, zlidovění liturgie a hudby (františkáni)
Vývoj - síla i slabina křesťanství

Gregoriánský chorál

  • jednohlasý primárně latinský text, který vznikl pro liturgii v římském ritu
  • hudební oděv latinských textů římskokatolické liturgie
  • legenda o vzniku GCH (9. stol.): holubice (Duch sv.) šeptala chorál Řehořovi - okno do jiného světa - odhrnutí závěsu - zjevení (chorálu)



Sv. Řehoř diktuje gregoriánský chorál (miniatura z Antifonáře ze St. Gallen, okolo roku 1000). Zdroj: Wikipedia

Filosofický systém ve 2. stol.: sedmero svobodných umění:

  • trivium: gramatika, rétorika, dialektika
  • quadrivium - zabývá se číslem: aritmetika, geometrie, astronomie, muzika (poměry čísel)
  • pozůstatky do baroka - oddělení hudební teorie a praxe

  • období ilegality církve - do r. 313 (Edikt milánský) liturgická improvizace (zpěv i obřady), ale nechybí bohosl. slova a slavení poslední večeře
  • liturgie se koná v domech prominentních křesťanů

Prameny:

  • židovský bohoslužebný zpěv - pro zpěv responzoriální
  • antická hudba a hudební teorie - vzniká antifonální způsob zpěvu, sylabický hymnus

Nejstarší zpěvy:

  • žalmy - improvizovaly se
  • hymny - Gloria in excelsis Deo, Te Deum Laudamus
  • zpěv Ubi caritas et amor - Kde je opravdová láska (na Zelený čtvrtek)
  • hymnus z Oxyrhynchu, 3. stol. - nejstarší hudební památka

  • 313 - 8. stol.
  • vystoupení církve z ilegality
  • vznik kostelů - vzor bazilika, klasické trojlodí (nebo až 5 - 7 lodí)
  • první křesťanské misie do Evropy (ze středomoří)
  • 476 zánik Římské říše
  • zpěv - Schola cantorum - zal v Římě asi v 5. stol., vzor pro ostatní
  • centrum křesťanství se přesouvá na západ (z katolického hlediska), mění se liturgický jazyk - řečtina nahrazována latinou
  • krystalizace liturgických typů: ambroziánský, galikánský, mozarabský, insulární (irský), beneventský beneventský, starořímský

Sv. Ambrož (Ambrosius)

  • biskup milánský, 4. stol.
  • potíral ariánskou herezi (hudbou - lid svým zpěvem prokázal jednotu)
  • ambroziánský hymnus - strofický, jednoduché nápěvy, poslední sloka oslavuje Tojici

Sv. Benedikt z Nursie

  • 480-547, otec západního mnišství
  • založil klášter Montecassino (konec starověku - v Aténách zaniká Platónská akademie)
  • základy monastického officia

Sv. Řehoř Veliký

  • papežem 590-604
  • legendární tvůrce gregoriánského chorálu (autorem ale není)
  • reforma starořímského chorálu, zpěvy pro liturgický rok - základ propria, zpěvy jsou tříděny a fixovány - konec liturgické improvizace

Ambroziánský chorál

  • ambroziánský - jeden z nejstarších západních liturgických typů
  • orientální vlivy, čtvrttóny, glisanda
  • rozkvět v 4.-5. stol., nejstarší zápisy 10.-11. stol., dodnes v Milánské diecézi (upravený)

Galikánský chorál

  • na území římské provincie Galie (Lyon, Marseille, klášt. Cluny), minimum zpráv
  • hymny
  • v 8. stol. zakázán, galikánská liturgie nahrazena římskou

Mozarabský chorál

  • na území římské provincie Hispania
  • pěvecká technika - zpěv krkem - jako muezíni z minaretu
  • rozkvět v 7.-8. stol., zánik v 11. stol., mozarabská liturgie dodnes zachována v kapli katedrály v Toledu

Insulární (irský) chorál

  • na území římské provincie Britannia
  • insulární liturgie nahrazena římskou již v 7. stol.

Beneventský chorál

  • biskupství Benevento (J Itálie)
  • "evropská" podoba
  • rozkvět 7. stol., zánik v 11. stol.

Starořímský (římský) chorál

  • římská liturgie vzniká ve 4. stol.
  • předstupeň gregoriánského chorálu (ale ten nevzniká v Římě)
  • starořímský chorál nahrazen gregoriánským až v 11. stol. (politickým centrem byla Galie)

  • 7. stol. - Řehoř I., Honorius I., Řehoř II.
  • vzniká zpěv Kyrie eleison - z řeckých litanií
  • do liturgie hymnus Gloria in excelsis Deo
  • zpěv Alleluia před evangeliem
  • do liturgie zpěv Agnus Dei
  • vzniká princip propria - proměnných částí mše (až didaktické, vede k zesvětštění liturgie)

-PM-

  1. Mešní řád (ordo missae)
  2. Zpěvy mešního propria (proprium missae)
  3. Zpěvy ordinária (ordinarium missae)
  4. Zpěv a hudba při svátostech
  5. Zpěv a hudba při jiných bohoslužbách
  6. Liturgický rok
  7. Velikonoční triduum
  8. Okruh velikonoční (mimo tridua)
  9. Okruh vánoční
  10. Liturgické mezidobí (tempus per annum) a slavnosti Páně
  11. Proprium de sanctis - svátky svatých
  12. Dějiny křesťanského bohoslužebného zpěvu - I. a II. fáze
  13. Dějiny křesťanského bohoslužebného zpěvu - III. a IV. fáze
  14. Vývoj hudebního zápisu gregoriánského chorálu
  15. Systém gregoriánských modů
  16. Druhy gregoriánského chorálu, psalmodie
  17. Sekundární vrstva gregoriánského chorálu - tropy a sekvence
  18. Chrámová hudba vícehlasá - rané formy
  19. Chrámová hudba vícehlasá - ars antiqua, ars nova, ars subtilior, anglický vícehlas
  20. Liturgická hudba 15. až 16. stol.